Pozlacovačské práce

Pozlacování patří k uměleckořemeslným technikám, je to speciální úprava dřeva, kovů, kamene a zdiva. Má svou tradici hluboko v antice. Tato technika se vyvinula ze starého postupu, při kterém byl na dřevěný podklad mechanicky připevňován kovový plíšek. V této době nedovedli vytepat zlato do dnešní tenkosti.

Pozlacené plochy, pokud jsou pečlivě provedeny a pokud nejsou vystaveny otírání, patří dodnes mezi nejlepší a nejkvalitnější povrchové úpravy. Tak jsou zlaceny různé věžní báně, ciferníky věžních hodin, nápisy aj. plastické ozdoby na exteriérech architektonických děl. Pozlacování je součástí konzervátorského a restaurátorského zásahu, řídí se platnými památkovými zásadami a předpisy.

Mechanickým způsobem se pomocí lepivého podkladu pokládá pravé zlato a všechny druhy lístkových kovů. V ČR se vyrábí plátkové zlato jedno z nejkvalitnějších na světě s vysokým stupněm ryzosti 24 karátové.

Na zlacení ozdob exteriéru se používá ryzí nebo dukátové zlato, které nepodléhá korozi ani oxidaci a na vzduchu je stálé. Na zlacení vnitřní štukové výzdoby, jako jsou hlavice pilastrů, různé části rostlinných dekorů, festony, girlandy, některé detaily heraldiky apod. se používá náhražka zlata – metal. Jsou to plátky ze směsi mědi a zinku. Na vzduchu oxiduje, proto musí být pokryt ochrannou vrstvou. Je to levnější a rychlejší způsob zlacení.

Existuje řada dalších materiálů v lístkové formě : stříbro, cín, hliník a bronz.

Tato práce vyžaduje vysokou zručnost a delší praxi, protože každá i sebemenší deformace lístku se projeví na kvalitě pozlacené plochy.